Horniny (2014-2016) /
Soubor veršů žijícího klasika české poezie Karla Šiktance, představitele nejstarší básnické generace, obsahuje autorovy texty z let 2014-2016.
Uloženo v:
Hlavní autor: | |
---|---|
Médium: | E-kniha |
Jazyk: | Czech |
Tagy: |
Přidat tag
Žádné tagy, Buďte první, kdo otaguje tento záznam!
|
LEADER | 01880nam a2200157 4500 | ||
---|---|---|---|
001 | 4861358 | ||
003 | CZ-PrMKP | ||
005 | 20170622102623.0 | ||
008 | 230814n cze | ||
040 | |a ABG001 |b cze | ||
072 | 7 | |a 821.162.3-1 |x Česká poezie |2 Konspekt |9 25 | |
100 | 1 | |a Šiktanc, Karel, |d 1928-2021 |7 jk01122896 |4 aut | |
245 | 1 | 0 | |a Horniny |b (2014-2016) / |
520 | 2 | |a Soubor veršů žijícího klasika české poezie Karla Šiktance, představitele nejstarší básnické generace, obsahuje autorovy texty z let 2014-2016. |b Karel Šiktanc rozdělil svůj básnický cyklus do dvou oddílů: v prvním (Přímé řeči) sledujeme náznaky dějovosti, jakýchsi malých vstupů do životních situací. Ty se většinou odehrávají v konkrétním prostoru, interpretovaném s básnickým nadhledem, který ještě více zpřítomňuje jedinečnost popisovaného okamžiku. Šiktanc s okouzlením vnímá prostranství "němé návsi", na kterou se snad jednou vrátí poezie, povzdechne nad vyslechnutým rozhovorem mezi mužem a ženou v jedné pražské kavárně i nad světem, z něhož se pomalu ztrácí básnická metafora. Ve druhé části (Prvorozenost) se autor ocitá jakoby na konci putování. Cítí potřebu klidu, snad je i trochu unaven z přemíry životních prožitků. I proto přemítá jak nad tím, co se odehrálo, co zůstalo v paměti, tak nad pocity veskrze současnými, jež se derou na povrch. Šiktanc rozhodně není jen básníkem minulosti, naopak se cítí fascinován dnešní | |
520 | 8 | |a skutečností a pokouší se ji vyjádřit svým vyhraněným, vytříbeným slovem a jazykem. Ví, že v ní "skřípá zuby úzkost", neklid a tíseň. Ale i přesto básník vytrvale píše a snad i potichu věří, že i když "o bouře je v nebi i na zemi postaráno", nastanou možná i lepší časy, "poněvadž musí rozkvésti i tma". | |
910 | |a ABG001 |